Naše včelky - Jitka Tvrdíková

Po té, co mi končila smlouva u zubní lékařky, která se stěhovala, a v novém působišti již měla sestru nasmlouvanou, jsem hledala vhodné zaměstnání. Již z předchozích zkušeností jsem věděla, že mi osobně nevyhovují služby a nepravidelný spánkový režim a že pokud chci setrvat v oboru, musím hledat ve vodách jednosměnného provozu.

K domácí péči mě přivedla ředitelka denního stacionáře Petrklíč působícího pod Charitou, která v té době hledala zdravotní sestru do terénu. Tam jsem nastoupila v roce 2007. Po mateřské jsem nastoupila na stejnou pozici, ale pod křidélka Včelky Vysočina. V domácí péči se tedy pohybuji již více než 10 let.

Na domácí péči mi nejvíc vyhovuje různorodost a částečná časová svoboda. Líbí se mi , že náplň práce se mění. V domácí péči se nemusím bát stereotypu stejných pokojů a čtyř stěn, či opakujících se diagnóz podle oddělení. V domácí péči je každý den něčím zvláštní a zajímavý. Diagnózy klientů různorodé. Je to jako pracovat v celé nemocnici najednou. Naplňuje mě hlavně vidět pokroky klientů nejen po zdravotní stránce, ale v celkovém osobním životě. V domácí péči nepoznávám jen klienta a jeho diagnózu, poznávám celý jeho život a jeho rodinu, protože během návštěvy stihneme i mnoho namluvit.

V domácí péči bych ráda setrvala celou svou pracovní kariéru, protože je to práce, která mě naplňuje a neuvěřitelně baví.